Močové kameny - urolithiáza
Počůrává se váš pejsek někdy doma? Venku čůrá velmi často a vyčurá jen malé množství, i když neznačkuje? Dlouho a často si čistí genitálie bez návaznosti na vycházku či hárání? Při čurání dlouho zůstává v pozici močení, nebo projevuje bolest vokalizací? Ukapává po bytě moč nebo krev? Moč je růžová, červená, nebo jinak barevna?
Pokud jste jeden z těchto problémů opakovaně zaznamenali u vašeho pejska, neberte to na lehkou váhu, nemusí se jednat o poruchu chování, ale o jedno z mnoha onemocnění urologického aparátu (močové trubice, moč.měchýře, močovodů, ledvin), nebo dokonce o onemocnění celého organismu (cukrovka..).
Jedním z onemocnění s takovými příznaky je tvorba močových kamenů – UROLITHIÁZA
Popis případu
Majitelé přišli s velmi aktivní fenkou křížence menšího vzrůstu (7kg), starou 10 let. Fena se již delší dobu doma pomočuje, majitelé to přisoudili jejímu věku a snažili se jí dopřát častější venčení, fena se ale doma počůrá i po procházce. Venku čůrá velmi často, malé množství moči, což majitele přisuzovali tomu, že už nemá co čůrat.
Celkový zdravotní stav feny je dle majitelů bez změn. Fena nehubne, jí dobře, pije běžné množství vody, je hravá a aktivní jako dříve když neměla problémy.
Diagnostika (pátrání po příčině) diagnostika problému s močením je založena na rozboru moči, krve, palpačním, sonografickém a rentgenovém vyšetření dutiny břišní.Rozbor moči – (zahrnuje stanovení hustoty, biochemické a cytologické vyšetření) odhalí změny v moči jako je např. zánět, krev, změna pH, bakteriální kolonizace, přítomnost krystalů, narušená schopnost ledvin koncentrovat moč
Pacientka má výrazný zánět v moči – musíme blíže stanovit odkud zánět pochází
Rozbor krve – (biochemické a hematologické vyšetření) nutný k vyloučení celkových onemocnění, zjištění stavu ledvin, jater, počtu červených a bílých krvinek
Pacientka má rozbor krve bez abnormalit – zánět je tedy lokalizován na močový trakt
Palpační vyšetření – (prohmatání dutiny břišní, stanovení abnormalit a bolestivosti orgánů)
Pacientka je citlivá v oblasti močového měchýře, moč.měchýř je tužší, málo naplněný
Sonografické vyšetření (neinvazivní zobrazení orgánů) – umožnuje posoudit změnu orgánů, jejich velikost, sliznice, proudění krve, abnormality
Pacientka má ¾ močového měchýře překryty útvarem s akustickým stínem (útvar, přes který neprochází sonografická vlna = stíní zobrazení), viditelná stěna moč.měchýře je chronicky rozšířena – nutné potvrzení diagnozy pomocí RTG
Sonograficky zachycený kámen v močovém měchýři – bílá linie protínající křížky je kámen, malý černý prostor nad touto linií je močový měchýř.
RTG (rentgenologické vyšetření)
Pacientka má většinu měchýře vyplněnou rtg kontrastním útvarem – urolit (močový kámen)
Ilustrativní RTG snímek močového kamene
Diagnóza
Na základě výše uvedené diagnostiky můžeme vyslovit diagnózu UROLITHIAZA = Močové kameny. Fenka neudrží moč z důvodu velmi omezené kapacity močového měchýře, který z větší části vyplňuje urolit zatím neznámého složení – suspektně struvit. Běže lze nalézt mikroskopické krystaly urolitů v močovém sedimentu, v našem případě byl sediment čistý, pravděpodobně z důvodů vysoké organizace útvaru.
Terapie
U nekomplikovaných případů je terapie založena na speciální stravě, která umožňuje rozpuštění krystalů i menších kamenů, a dále udržuje v močových cestách takové prostředí, které brání jejich dalšímu vytváření. (Diety jsou specifické pro různé druhy močových kamenů, před jejich nasazením je vždy nutné, přesné stanovení daného kamene.) V případě zánětu je navíc nutné podání celkem dlouhé antibiotické terapie.
V případě naší pacientky se jednalo o dlouhodobý chronický problém, který by již nereagoval na konzervativní terapii. Majitelům bylo tedy doporučeno co nejdříve podstoupit chirurgický zákrok k odstranění kamenů – což je jediná možná okamžitá léčba u takhle velkých útvarů v moč.měchýři. Pokud by pacientka zákrok nepodstoupila, hrozí velmi vážné narušení celkového zdravotního stavu, způsobené rupturou močového měchýře, nebo selháním ledvin.
Pacientka zvládla operaci bez problémů. Z močového měchýře a močové trubice jsme vybavili i pro nás překvapivě velké kameny (viz foto), které poskytovaly v moč.měchýři již jen minimální prostor pro moč. Pro představu močový měchýř naší pacientky byl již tak chronicky změněný (ztluštělá stěna chronickým drážděním), že maximální velikost náplně byla přibližně 4×3 cm, největší z kamenů měřil 3×2 cm a to tam nebyl sám. Operace přišla v nejzažší možný moment.
Reálná velikost kamenů odstraněných z močového měchýře naší pacientky (fena 7 kg)
Pooperační péče
Pacientku po operaci čekala ještě dvoutýdenní léčba antibiotiky a doživotní návyk na novou stravu, která zabrání relapsu (=návratu) tvorby kamenů. (Kameny byly na základě rozboru určeny jako struvity a byla nasazena dieta přímo určená pro jejich rozpouštění a údržbu prostředí.)
Díky cílené léčbě čeká naší pacientku vzhledem k její výborné kondici ještě několik fajn let strávených bez problémů s močením.
Močové kameny – proč a jak vznikají?
Vznik kamene je ovlivněn hned několika faktory:
- stupeň kyselosti moči (pH): Strava hraje nepochybně důležitou roli při vzniku krystalů nebo kamenů. Psí nebo kočičí moč je od přírody kyselá, králičí zásaditá. Určitá potrava však způsobí, že pH moči se mění a tak vznikají příhodné podmínky pro vznik kamenů.
- koncentrace minerálů v moči: Krystal se skládá z různých molekul, jejichž koncentrace v moči je přímo ovlivněna potravou. Jestliže zvíře málo pije, jeho moč bude koncentrovanější a minerály v ní obsažené mohou snadněji zkrystalizovat. Zajistit dostatečný příjem tekutin (aby se moč rozředila), je jedním z klíčových faktorů pro zabránění recidivám.
- infekční cystitidy: moč je od přírody sterilní. Při infekci bakterie zvyšují pH moči, a tím roste riziko tvorby některých kamenů.
Kromě toho existují zvířata – psi nebo kočky – která mají prostě větší sklon k tvorbě kamenů než ostatní: Některá malá plemena, jako bišonek, malý knírač, pudl, ši-tsu nebo také jorkšír, jsou známá větším sklonem k tvorbě močových kamenů. Dalmatin je naopak náchylnější k tvorbě kamenů s urátem amonným díky své anomálii metabolismu, který způsobuje nadměrné vylučování urátu do moči. Obecně se dá říci, že samci jsou náchylnější k tvorbě kamenů než samice (kromě struvitových kamenů, což souvisí s častějším výskytem zánětů u fen).
Existuje hned několik druhů kamenů:
- Struvitové: velmi časté, tvořené fosfátovými ionty, amoniem a hořčíkem. U psů jsou často spojeny s urinární infekcí, kterou je třeba léčit současně.
- Oxalátové : tvořeny oxalátem vápníku, tyto kameny se spolu se struvity vyskytují u psů a koček nejčastěji. Vápenaté kameny jsou také nejčastějším typem kamenů u králíků, kvůli odlišnému metabolismu vápníku.
- Urátové : tvořeny urátem amonným, mnohem vzácnější, často se vyskytují při jaterních chorobách, časté u dalmatinů vzhledem k jejich genetické odchylce v metabolismu kys.močové
- Cystinové: vzácné